|
|
Vydržení vlastnického práva
Škráčková, Kateřina ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Vydržení vlastnického práva Tato diplomová práce je věnována tématu vydržení vlastnického práva. Jejím cílem bylo pojednat o jednom z nejstarších institutů občanského práva a objasnit jeho význam v českém právním řádu. Obsah práce je rozdělen do pěti kapitol. Po krátkém úvodu následuje první kapitola, ve které je vymezeno několik základních pojmů, které s vydržením souvisejí, a v závěru i pojem vydržení jako takový. Druhá kapitola je historickým exkurzem, zachycujícím zásadní etapy vývoje institutu vydržení od římského práva přes obecný občanský zákoník až do dnes. Stěžejní je pro celou práci kapitola třetí, jejíž obsah je rozdělen do čtyř podkapitol nazvaných dle jednotlivých předpokladů vydržení. Zde je na prvním místě věnována pozornost institutu oprávněné držby, v rámci kterého je řešena problematika posouzení dobré víry, omluvitelného omylu a připuštění možnosti oprávněné držby tzv. "contra tabulas". Druhá podkapitola vykládá, které subjekty občanského práva mohou být způsobilé k vydržení a které jsou, případně v minulosti byly, z vydržení vyloučeny. Následuje pojednání o způsobilosti movitých i nemovitých věcí být předmětem vydržení. Součástí třetí podkapitoly je i krátký výklad o vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Jako poslední podmínka vydržení vlastnického práva je uvedena...
|
|
|
Vydržení v rámci rekodifikace soukromého práva
Horký, Jakub ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Vydržení v rámci rekodifikace soukromého práva Diplomová práce se zabývá institutem vydržení, a to v kontextu rekodifikace soukromého práva. Jejím cílem je popsat podobu tohoto institutu jak v historickém kontextu, tak v platné právní úpravě, tyto úpravy vzájemně komparovat a pokusit se odpovědět na některé sporné výkladové otázky. Vydržení je institutem sledujícím sladění držby jako faktického stavu s vlastnictvím jakožto stavem právním, a to po uplynutí určené vydržecí doby. Jde o tradiční institut civilistiky, který však v současné době nepozbývá na aktuálnosti. Občanský zákoníku č. 89/2012 Sb. přinesl ve vztahu k tomuto institutu podstatné změny, jejichž analýzu diplomová práce sleduje. Práce je rozvržena do úvodu, 4 hlavních kapitol, které jsou dále členěny do podkapitol, a závěru. V první kapitole vymezuji obecné pojmy stěžejní pro následující výklad, a to definici držby, detence a samotného vydržení. Kapitola druhá představuje historický exkurs, a to od nástinu institutu vydržení v římském právu, přes úpravu vydržení za účinnosti OZO, k popisu socialistické právní úpravy, a to jak za účinnosti občanského zákoníku z roku 1950, tak občanského zákoníku z roku 1964 v jeho původní podobě. V této kapitole se věnuji rovněž popisu úpravy po novelizaci účinné od roku 1983. Pozornost je dána také...
|
|
|
Ochrana životního prostředí a vlastnické právo
Vycpálková, Veronika ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent)
Cílem práce je detailní analýza současné právní úpravy České republiky vztahu ochrany životního prostředí a práva vlastnického se zaměřením na nejaktuálnější a nejspornější záležitosti a dále zhodnocení, zda právní úprava vlastnického práva skutečně napomáhá k trvale udržitelnému rozvoji životního prostředí a k jeho ochraně. V dotčených oblastech je upozorněno i na změny, které s sebou přináší soukromoprávní rekodifikace. Hlavní metodikou je kritické hodnocení platné právní úpravy včetně uvedení příslušné judikatury a praktických příkladů. Téma bylo zvoleno z důvodu jeho aktuálnosti, zájmu o ochranu životního prostředí a zároveň i s očekáváním dynamického vývoje dané problematiky v budoucnosti. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První dvě kapitoly vytvářejí teoretický podklad nezbytný pro provedení navazující analýzy. V příslušných oblastech je vždy část výkladu věnována i Novému občanskému zákoníku. První kapitola vymezuje pojmy vlastnictví, životní prostředí a ochrana životního prostředí. Na daný výklad navazuje výčet relevantních pramenů práva, které upravují vztah vlastnictví a životního prostředí, a to nadnárodních i vnitrostátních. Druhá kapitola pojednává o vlastnictví jednotlivých součástí životního prostředí. Bližší pozornost je věnována vodám, nerostnému bohatství a živočichům. Třetí...
|
|
|
Vydržení vlastnického práva
Škráčková, Kateřina ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Vydržení vlastnického práva Tato diplomová práce je věnována tématu vydržení vlastnického práva. Jejím cílem bylo pojednat o jednom z nejstarších institutů občanského práva a objasnit jeho význam v českém právním řádu. Obsah práce je rozdělen do pěti kapitol. Po krátkém úvodu následuje první kapitola, ve které je vymezeno několik základních pojmů, které s vydržením souvisejí, a v závěru i pojem vydržení jako takový. Druhá kapitola je historickým exkurzem, zachycujícím zásadní etapy vývoje institutu vydržení od římského práva přes obecný občanský zákoník až do dnes. Stěžejní je pro celou práci kapitola třetí, jejíž obsah je rozdělen do čtyř podkapitol nazvaných dle jednotlivých předpokladů vydržení. Zde je na prvním místě věnována pozornost institutu oprávněné držby, v rámci kterého je řešena problematika posouzení dobré víry, omluvitelného omylu a připuštění možnosti oprávněné držby tzv. "contra tabulas". Druhá podkapitola vykládá, které subjekty občanského práva mohou být způsobilé k vydržení a které jsou, případně v minulosti byly, z vydržení vyloučeny. Následuje pojednání o způsobilosti movitých i nemovitých věcí být předmětem vydržení. Součástí třetí podkapitoly je i krátký výklad o vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Jako poslední podmínka vydržení vlastnického práva je uvedena...
|
|
|
Ochrana nabytí vlastnictví k věci v dobré víře: Studie č. 5.304
Syllová, Jindřiška
Vlastnické právo k věci (movité i nemovité) vzniká převodem práva (kupní smlouvou či jinak) jen tehdy, pokud převodci (zciziteli) vlastnické právo k téže věci v době převodu svědčilo. Uplatňuje se tak zásada „nemo plus juris ad alium transfere potest quam ipse habet“ („nikdo nemůže převést na druhého více práv než má sám“). Dobrou vírou se obvykle rozumí to, že nabyvatel nevěděl a nemohl vědět (resp. nevěděl i když dodržel péči řádného hospodáře, nebo nevěděl, aniž by se dopustil hrubé nedbalosti – podle modelů, které jsou popsány dále), že věc není ve vlastnictví zcizitele (prodávajícího). Dále jsou rozpracovány i otázky dobré víry v souvislosti s registrem nemovitostí.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Teorie transakčních nákladů
Braunová, Jitka ; Sirůček, Pavel (vedoucí práce) ; Džbánková, Zuzana (oponent)
Práce se zabývá teorií transakčních nákladů, jak ji definoval jejich objevitel Ronald H. Coase a další pokračovatel myšlenky Oliver E. Williamson. Analyzuje Coaseův teorém po teoretické stránce, shrnuje typické příklady, které vysvětlují jejich vznik a existenci. Dále práce rozvíjí možnost tuto teorii aplikovat na praktické příklady, se kterými se potkávají běžní zákazníci a jak znalost teorie transakčních nákladů může pomoci manažerskému rozhodování ohledně marketingové strategie podniku a tvorbě cen.
|
|
|
Darovanie ako zmena vlastníckeho práva
Zavacký, Radoslav ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Žák, Květoslav (oponent)
Táto bakalárska práca komplexne pojednáva o darovaní ako zmene vlastníckeho práva. Vysvetľuje predpoklady, priebeh a špecifiká darovania. Ďalej sa zaoberá právami a povinnosťami darcu a obdarovaného, od ich vzniku až po zánik. Venuje sa darovacej zmluve z hľadiska jej formy, základných znakov a náležitostí. Rieši aj otázku darovacej dane. Cez uvedené príklady z judikatúry rozoberá problémy, ktoré vznikajú v súvislosti s darovaním pri žiadosti o vrátenie daru. Na to nadväzujú úvahy de lege ferenda a úprava darovania v návrhu nového občianskeho zákonníka.
|
|
|
Nabývání vlastnického práva k nemovitostem cizinci
Adensamová, Fay ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Žák, Květoslav (oponent)
Podmínky nabývání vlastnického práva k tuzemským nemovitostem cizinci, ať už cizozemci nebo tuzemci, se v průběhu novodobé historie mnohokrát měnily. Největší proměny se týkaly cizozemců a děly se převážně ve spojitosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Cílem této práce je zhotovení uceleného přehledu vývoje právní úpravy předpisů, které představovaly jisté restrikce vůči cizozemcům vzhledem k nabývání nemovitostí v tuzemsku, a to během let 1989 až 2011, s důrazem na změny v letech 2004 a 2009. Důležitou součástí je i poukázání na čím dál častěji se vyskytující skutečnost, které je věnován větší díl závěrečné části této práce, v níž je rozebrán konkrétní případ nabytí vlastnického práva.
|
|
| |
host ::
RSS.